Péče řádného hospodáře
Povinnost jednatele jednat s péčí řádného hospodáře je jednou z nejdůležitějších povinností jednatele, neboť s porušením této povinnosti spojuje zákon několik zásadních sankcí, a to zejména náhradu vzniklé škody, vznik ručení do výše vzniklé škody, diskvalifikaci z výkonu funkce, nebo vydání prospěchu, který v souvislosti s touto činností získal. Podstatou péče řádného hospodáře je jednat s nezbytnou loajalitou a s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Pro členy voleného orgánu obchodní korporace je péče řádného hospodáře konkretizována zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, v platném znění (ZOK), ustanovení §§ 51 až 53, a to tak, že člen voleného orgánu je povinen jednat pečlivě a s potřebnými znalostmi, přičemž se zde uplatní předpoklad, že pečlivě a s potřebnými znalostmi jedná ten, kdo jedná informovaně a v obhajitelném zájmu obchodní korporace. Lze tak konstatovat, že pro posouzení, zda jednatel jednal s péčí řádného hospodáře, je klíčové to, zda jednal s potřebnými znalostmi, a tedy i informovaně, tj. při konkrétním rozhodování využil rozumně dostupné (skutkové i právní) informační zdroje a na jejich základě pečlivě zvážil možné výhody i nevýhody. V praxi pak bude běžné, že jednatel nemá vždy všechny odborné znalosti a dovednosti, jež jsou nezbytné pro výkon jeho činnosti. Zde jednatel zajistí péči řádného hospodáře tím, že rozpozná, které činnosti není schopen sám vykonávat a deleguje na třetí osobu, která k výkonu takové činnosti odborné znalosti a dovednosti má. Povinnost řádného hospodáře je pak postižena povinností jednatele provést řádný výběr osoby, která mu bude poskytovat konzultace. Při výběru třetí osoby, která bude statutárnímu orgánu poskytovat konzultace, musí jednatel postupovat řádně, tj. musí tuto osobu vybírat tak, jak by činila jiná rozumně pečlivá osoba, musí jí sdělit jasné zadání, dále jí musí poskytnout veškerou potřebnou součinnost, musí ji řídit a konečně musí výkon delegované působnosti kontrolovat, a to nejen osobně, ale i prostřednictvím jiných kontrolních mechanismů. Odpovědnost tedy jednatel nese za výběr, za zadání, vedení a součinnost a také za kontrolu této osoby. Pro úplnost pak je třeba dodat, že dle rozhodovací praxe soudů, pokud rozhodnutí jednatele bylo přijato korektně, není z pohledu péče řádného hospodáře relevantní, zda toto rozhodnutí bylo pro společnost výhodné nebo nevýhodné a zda případně přivodilo společnosti újmu, přičemž k posouzení splnění povinnosti jednatele jednat s péčí řádného hospodáře by mělo docházet zásadně s ohledem na skutečnosti, které byly nebo měly a mohly být jednateli známy v okamžiku, kdy tato rozhodnutí činil, tedy nikoli ex post. Taktéž je třeba dodat, že od porušení péče řádného hospodáře je nezbytné odlišit situaci, kdy společnosti nevyjde podnikatelský záměr. Za takovou okolnost nese odpovědnost společnost a nelze za něj postihovat jednatele.
